Organizace vánočního jarmarku začíná už v polovině listopadu. Aby bylo nabízené zboží různorodé a přitahovalo návštěvníky, je potřeba oslovit výrobce a řemeslníky ze širokého okolí. Svůj stánek na jarmarku mívají i studenti místní umělecké školy. Každoročně doplňují nabízený sortiment ručně vyrobenými vánočními ozdobami. Výrobky, které jsou vyhledávány nejen pro svoji nízkou cenu, ale originalitou zpracování. Často inspirující i k domácí výrobě:

Papírová sněhová vločka – jednoduchá dekorace vystřižena z papíru, kterou lze dozdobit okna, dveře i samotné dárky. Pro snadné vystřihování je potřeba použít praktické šablony. Pokud se budou zavěšovat do prostoru, je nutné prošití základním stehem.

Vánoční věnec z baněk – na nepotřebné drátěné ramínko či tlustý drát vytvarovaný do kruhu, je potřeba postupně navlékat baňky, pokud se kruh celý nezaplní. Pomocí tavné pistole je nutné připevnit napevno závěsy dalších baňek. Přichycení se zakryje ozdobnou mašlí.

Adventní svícen – bezpečný a nehořlavý, ve kterém jsou svíčky uloženy ve skleničkách. K jeho výrobě je potřeba starý obrazový rám, do kterého se zapasuje tác, který je potřeba vyložit chvojím. Okolí skleniček se dozdobí korálky či skořicí a badyánem.

Šiškový vánoční stromeček či svícen – proužek lepenky se vystřihne a slepí do kroužku. Po obvodu tavnou pistolí se upevní šišky. Ty se mohou připevnit pro větší bezpečnost i na skleničku.

Vánoční baňka v novém kabátě – pokud si letos chcete udělat jednobarevný stromek, je potřeba vystřihnout čtverce ze zvoleného odstínu látky a baňku do něho zabalit. Nahoře stáhnout gumičkou a přes ní uvázat mašličku. Doplnit je možné i zelenou minivětvičkou.

Vánoční ozdoby z filcu – vyžadují více zručnosti. Nejdříve je potřeba na filc překreslit šablonu zvonečku, andílka či věnečku. Sešpendlit a vystřihnout dva totožné tvary. Sešít dohromady pomocí předního stehu a našít poutko. Naplnit vatou či vlnou a zašít plnící otvor. Nakonec podle vlastní fantazie dozdobit.

Jde o prádlo vyrobené ze speciálních vláken, které neabsorbují pot a zároveň ho odvádí od těla do dalších vrstev oblečení. Lidské tělo se snaží udržet stále stejnou teplotu pohybující se mezi šestatřiceti až sedmatřiceti stupni Celsia bez ohledu na to, zda jsme v klidu nebo sportujeme. V zimním období máme potřebu se více oblékat, což může vést k přehřátí, které se lidské tělo snaží regulovat pocením.
Ještě v nedávném období bylo termoprádlo využíváno především sportovci. V současné době je běžnou součástí šatníků i nesportovců. Jeho obliba doslova zaplavila trh novými značkami, materiály a funkčními vlastnostmi. Rozšířilo se jeho použití dětmi, dokonce i kojenci. Jeho použití již není vázáno jen na zimní období, ale pomáhá ke komfortnímu oblékání i v letním období. Funkční oblečení je vhodné nejen pro sport, práci a rekreaci, ale i pro běžné každodenní nošení. Důležité je vybrat správnou velikost prádla, které musí přilnout k tělu. Pokud tomu tak není, nemůže řádně plnit svoji funkci.
Naše oblečení lze obecně rozdělit do třech vrstev. Na těle je termoprádlo, které jej udržuje v teple. Na to navazuje termoizolační vrstva, která chrání před chladem zvenku a vytváří vzduchovou vrstvu. Třetí svrchní vrstvou tvoří bariéru mezi tělem a okolím, čímž chrání před nepříznivým počasím. 
Největší výhodou termoprádla je jeho materiál, který odvádí vlhkost a vodu od těla, a proto nás na těle nestudí. Syntetický materiál, ze kterého je prádlo vyrobeno, velmi rychle schne. Zároveň při jeho namočení oblečení netěžkne.  Nevýhodou tohoto prádla je jeho náchylnost k mechanickému poškození, k vytažení nebo porušení vláken. Zároveň to bývá oblečení s kratší trvanlivostí, některá vlákna rychle ztrácejí svoji pružnost, prádlo brzy vypadá zašle a bývá obtížné ho pořádně vyprat.
O funkční prádlo je potřebné se řádně starat. Prát by se mělo naruby v maximální teplotě 40°C bez použití aviváže. Vyhnout se musíme sušičce i žehličce, které by narušily vlastnosti vláken.